Od věků se něco takového neslyšelo, oko nespatřilo, že by jiný bůh, mimo Tebe, Hospodine, učinil něco pro toho, kdo na něj čeká! Iz 64,3

Na co se ptáte!?

17. 2. 2010 14:57
Rubrika: Nezařazené | Štítky: tema:rady-hnuti

Na co se ptáte!?

Tak, když už je ten únor věnovaný pohledu na Hnutí, Kongregace a Řády, tak pár odpovědí na otázky. Nejsem velký a obratný psavec, tak Vás prosím o shovívavost.

Na úvod: V otázkách jsou použity výrazy "řád, komunita". Pro úplnost postrádám výraz kongregace, protože vystihuje určitou formu zasvěceného života v dějinném horizontu zhruba od 16 století do 20tého.

Výraz - pojem komunita odpovídá formě duchovního života, který vzniká ve 20 a 21 století.

Tak konec strohosti! Doufám.

 

1. Co pro Tebe znamená být členkou Tvého řádu, komunity?

Konkrétní, hmatatelný způsob, jak odpovědět na Boží volání.

 

2. Mohla bys napsat pozitivum a negativum žití v řádu, komunitě?

+ Život ve společenství napomáhá žít osobní vydanost Bohu. Živé společenství (komunita domu) nese svou modlitbou, obětí, řádem, pověřením, apoštolátem konkrétního člověka v jeho osobním povolání a napomáhá mu, aby v plné šíři konal ve svém životě Boží vůli; ve svém sebedarování rozvinul svou osobnost; a společenství přijímá jeho účast na všech milostech, oběti, radosti i smutku, které daná komunita prožívá. Konkrétní člověk se dělí o vše se společenstvím a společenství se o vše dělí s ním.

- uzavřené (nemyslím přísně klauzurované), povrchní společenství může být podhoubím pro vyvření všech negativních emocí člověka (může se to týkat pouze jednouho domu - komunity kongregace); ponorková nemoc; vytlačení nepříjemného jednotlivce na okraj společenství; zášť; poživačnost; náročnost vůči druhým, naopak vůči sobě bezmezný obdiv; srach ze "zlého" světa a z toho pramenící pýcha; předsudky.........

Život v komunitě není samospasitelný a neochrání před člověčinou. Pokud komunita není živé společenství postavené na víře, že nás dal dohromady Pán, jsem pro své člověčenství vystanen každému pokušení.

 

3. Čím je tvoje komunita /řád typická?  Proč jsi se rozhodla jít právě sem?

Nemám zkušenost s žádnou jinou kongregací, proto se na ni dívám z vnitřku a nedokážu posoudit jaké rozdíly jsou dnes vidět.

V květnu 1989 mě pře naším kostelem oslovila starší paní a nabídla výuku angličtiny. Považovala jsem ji za vdovu obklopenou spoustou neteří a synovců. Po roce se přede mnou podřekla a já vydedukovla, že je řeholnicí. Sestry mě pozvaly na Silvestra 1990-1 a já pak do prázdnin dala v práci výpověď a odešla na Moravec, do charitního domova pro kněze a řeholníky, kde setry pracovaly.

Tehdy jsem neřešila, že nevím jak se jmenují a jaký mají apoštolát. Pro mě bylo důležité pouze to, že slouží nemohoucím kněžím. V té době Moravecká komunita zakládala dvě nové filiálky (Kroměříž a Brno) a větší část s noviciátem se stěhovala do navráceného domu v Č. Budějovicích. Tam jsem se vrátila až po roce v Kroměříži, protože jsem ještě nebyla plnoletá a nemohla do noviciátu.

V noviciátě jsem byla přidělena do kuchyně. Sestry kuchařky zestárly, odešly na odpočinek, zemřely a já postupmě přebýrala jejich povinnosti až jsem v kuchyni zůstala sama. Pomáhá mi sestřička které je 82 let.

A tak v současnosti 6 dní v týdnu se starám o jídlo zhruba pro 15-20lidí a 1den jsem školnice v naší MŠ. A pak taky jsem k dispozici na Signálech. Jinak je moje pracoviště vpostatě celý dům, od půdy po sklep, od šití po garáž.

Nemám přímou účast na kokrétním apoštolátě kongregace, ale svou službou vytvážím zázemí spolusetrám, aby mohly být k dispozici dětem a mládeži - jak ve škole tak v mimoškolních aktivitách a duchovních programech. Můj úkol je vytvářet domov! A tak, když jsem před těmi 19ti roky přicházela, protože jsem chtěla sloužit kněžím, tak Pán mou nabídku přijal. Jen ji trochu pozměnil, abych sloužila sestrám a skrze ně mladým lidem.

Dost jsem se vzdálila zadání otázky, že?  :-)

4. Jak reagovalo okolí, když jsi se rozhodla, že na sebe vezmeš řeholní oděv a jak to přijímá teď?

"Nechoď tam! Ostříhají ti ty tvoje dlouhé vlasy!" Tak tohle byla jedna z námitek kolegyň v továrně.

Vlivem okolností jsem v té době neměla nějaká pevnější přátelství, kamarády. Společenství v právě vzniklé farnosti (sv. Vojtěch v CB) se teprve formovalo a stejně jsem do něho úlně nezapadla kvůli dvou směnému provozu v práci. Jen si pamatuju, že když vešlo ve známost, že odcházím do kláštera, tak se okolí tak nějak stáhlo. Už se mnou nepočítali.

Rodina a příbuzní se mnou chlubí! Sice není proč, ale asi se to černobílé pírko hodí...

Chtěla jsem sem dát pár fotek, ale jako na potvoru nefunguje skener. Ikdyž, vono to vyjde nastejno když s ním neumím. Ale mám malé a šikovné setry...

 

 

Zobrazeno 1319×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková